Od 11. září 2001 - tedy útoku na World Trade Center - připomíná český akciový index logaritmickou křivku a do půlky března 2005 vzrostl o 290 procent. Evropský akciový index STOXX 50 za uvedené období přidal pouze 19 % a americký index S&P 500 vzrostl o 25 procent. Od konce září 2004 vzrostli zmíněné zahraniční indexy o 7-10 % zatímco český o třetinu. Není tedy divu, že nervozita investorů do českých akcií je vysoká a mnozí z nich považují tento trh za přehřátý. Březnová korekce o 13 % za týden dokumentuje tuto nervozitu. Pro investory s pevnými nervy je to samozřejmě investiční příležitost.

Společnost A&CE Global Finance zhodnotila zhodnotila svým konzervativním klientům (fixně úročená aktiva) peněžní prostředky od konce září - tedy za 6 měsíců - o 2,57 % (tedy anualizovaně 5,2 % p.a.), zatímco srovnávací míra (benchmark) vzrostla jen o 1,24 procenta. Klientům s balancovanou strategií (40 % akcie) vzrostly finanční prostředky v uvedeném období o +15,56 % (tj. 33,60 % p.a.), tedy značně nad srovnávací benchmark +4,15 %.

Tuzemské úrokové sazby od konce 3. čtvrtletí 2004 počaly silně klesat. Jedním z důvodů je jistě i velmi silné posilování naší měny při obdobné inflaci jako v zemích eurozóny. Toto posilování kurzu současně se značně nižší inflací než byly prognózy ČNB implikovalo silný potenciál snižování sazeb centrální bankou. Názor trhu byl správný a skutečně ke snížení krátkodobých sazeb došlo. Domnívám se, že sazby dále porostou, ale jen velmi opatrně.

Velký problém českým exportérům dělá posilování kurzu koruny zejména vůči euru Tento kurz od konce září 2004 posílil do svého maxima o 7 %, po březnové korekci "jen" o 5%. Názory na rovnovážný kurz koruny vůči euru se liší. Graf srovnávající české mzdy a produktivitu ukazuje na celkem rovnovážný stav v této oblasti. Avšak graf srovnávající tuzemskou cenovou úroveň a příjem na obyvatele (HDP v paritě kupní síly) vzhledem k EU před rozšířením ukazuje na relativně nízkou cenovou úroveň v ČR vzhledem k příjmům. Protože inflace v ČR a EU je v současnosti obdobná, neprobíhá cenová konvergence pomocí inflace ale posilováním české koruny. Domnívám se, že nedávné posílení koruny ji již přiblížilo k rovnovážné úrovni a další tlak na její posílení bude spekulativního charakteru. Pokud bychom předpokládali, že úroveň 30 Kč/EUR je nyní rovnovážná úroveň, lze za zdravý a přiměřený růst považovat růst ve výši rozdílu růstu produktivit mezi ČR a EU (2-3 % ročně). Studie ukazují, že v průměru 1 % růst příjmu na obyvatele vzhledem k EU má za následek reálné posílení dané měny o 0,25 %.

Podle některých analýz je však koruna nyní nadhodnocená. Bulíř a Šmídková (IMF Working Paper) ve své studii o udržitelných reálných směnných kurzech v přistupujících zemích (květen 2004) dospěly k závěru, že česká koruna byla koncem roku 2003 (kurz 32,50 Kč/EUR) nadhodnocena o 15% vůči euru.

Ve středu 6. dubna oslaví pražská burza cenných papírů další milník své historie. A sice 12 let trvání své novodobé historie. Za tuto dobu se pražský akciový trh stal svědkem 2578 obchodních dnů. Z původních sedmi obchodovaných emisí se díky kuponové privatizaci zvýšil počet obchodovaných titulů až na 1792 v roce 1996. Většina z nich však byla nelikvidní a zákonitě musela tento prestižní akciový trh opustit.

Růst akciových trhů v posledních dvou letech opět přitahuje zájem firem vstoupit na burzy cenných papírů a vydáním akcií tak získat kapitál pro další rozvoj. Relativně vysoké ceny akcií také přitahuje vlády jednotlivých zemí EU privatizovat velké státní firmy přes kapitálový trh. V roce 2004 bylo na 18 nejdůležitějších evropských burzách provedeno 421 prvotních úpisů (IPO) v celkové hodnotě 27,3 mld. Euro. Zajímavá byla navíc dynamika růstu: ve čtvrtém čtvrtletí bylo provedeno 151 IPO, což bylo téměř třikrát více než v prvním čtvrtletí, a o třetinu více než ve stejném čtvrtletí předchozího roku.

Od podepsání prvních obhospodařovatelských kontraktů v únoru roku 2002 se nám již v polovině loňského roku podařilo získat mandát k obhospodařování aktiv, jejichž celková tržní hodnota přesáhla jednu miliardu korun. Průměrný roční výnos klienta investujícího v rámci této konzervativní investiční strategie se v uplynulých dvou letech pohyboval na úrovni okolo 4,5 %. Průměrný roční výnos klienta investujícího v rámci této balancované investiční strategie se od roku 2002 pohyboval na úrovni okolo 13,5 %.

nvestiční doporučení k náku-pu akcií domácího telekomu-nikačního operátora je výsled-kem několika posledních klíčových informací. Přede-vším jde o to, že novým vlastníkem majoritní účasti v Českém Telecomu (ČT) se velmi pravděpodobně stane španělská Telefónica. Tato společnost, která nabídla za státní podíl celkem 82,6 miliardy korun (502 Kč/akcii), je třetí nejsilnější telekomu-nikační skupinou na světě. Specializací tohoto operátora jsou rozvíjející se trhy, především latinská Amerika. Sekundární pozitivní informací je to, že nový vlastník bude svou akvizici financovat nejspíše standardní cestou, tj. bez využití dluhové zátěže přenášené na samotný ČT.

Pánové Alexander Dyck z Har-vardské univerzity a Luigi Zingales z University of Chica-go vydali v loňském roce poměrně zajímavou studii o mezinárodní hodnotě pré-mie za majoritu v akciových společnostech. Prémie za majoritu, nebo-li kontrolní prémie udává hodnotu, kterou musí potencionální kupující připlatit oproti běžné tržní ceně akcie v případě, že kupuje majoritní podíl v této akciové společnosti.

Oba ekonomové se zaměřili na 393 transakcí při kterých došlo ke změnám hlavního vlastníka akciové společnosti. Průzkum zahrnoval 39 zemí a proběhl na údajích z let 1990 až 2000. Oba autoři zjistili, že hodnota kontrolní prémie se v jednotlivých státech velmi výrazně lišila. Pohybovala se od záporných 4% až po klad-ných 65%, přičemž průměrná mezinárodní kontrolní prémie činila 14%. Jednotlivé země a jejich hodnoty jsou uvedeny v tabulce.