Daňová rizika spojená s poskytováním úvěrů mezi spřízněnými osobami

1. 10. 2018
Problematika transferových cen, týkající se stanovení ceny obvyklé za poskytování výrobků a služeb mezi spřízněnými osobami, se poslední dobou stále častěji dostává do hledáčku zájmu manažerů a daňových poradců, zejména v souvislosti s rostoucí četností a intenzitou kontrol ze strany správce daně.

Ne každý manažer si však uvědomuje, že do oblasti transferových cen spadá i aktivita poskytování úvěrů mezi spřízněnými osobami, což je velmi oblíbená a využívaná praxe v České republice, typicky v rámci skupiny spojených podniků, kdy např. zisková dcera úvěrem financuje svou matku holdingového typu nebo poskytování úvěrů mezi společnostmi a jejich společníky (jakožto fyzickými osobami) atd.

V případě poskytování úvěrů představuje odměnu, resp. cenu za tuto poskytnutou službu úroková sazba. Stejně jako v případě stanovení ceny obvyklé za poskytování výrobků a služeb hovoříme i v případě poskytování úvěrů o obvyklé výši úrokové sazby, což znamená, že účastníci takové transakce si nemohou libovolně zvolit výši úrokové sazby. Nový Občanský zákoník (NOK) definuje pojmy jako „úvěr“, „výprosa“ a „výpůjčka“. Hovoříme-li o smlouvě o úvěru, musí být vždy sjednán úrok. V jiném režimu se nachází výprosa a výpůjčka, jejichž podstatným rysem dle definice NOK je v případě sjednání smlouvy typicky jejich bezúročnost neboli bezplatnost, čímž se zásadně liší od úvěru.

Nebezpečí tedy tkví např. v situaci, kdy by byla zvolená úroková sazba nepřiměřeně vysoká, mohl by správce daně považovat takový počin za pokus o „skrytou dividendu“ a účelové obcházení zákona o dani z příjmu a jak § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů uvádí, doměřit poplatníkovi daň ze zvýšeného základu o zjištěný rozdíl, ovšem včetně příslušenství (penále, resp. úrok z prodlení). Nesprávně nastavená výše úrokové sazby pak může představovat pro podnik nezanedbatelné daňové riziko, jedná-li se o daňově uznatelné úrokové náklady (na straně dlužníka), resp. zdanitelné výnosy (na straně věřitele). Výše rizika, potažmo peněžního doměrku závisí jednak na zjištěném rozdílu zkoumané nesprávně nastavené úrokové sazby od obvyklé výše a rovněž na výši jistiny úvěru, ze které se úroky počítají.

Jak lze zjistit obvyklou výši úrokové sazby? Dle ČNB: „Pro zjištění obvyklého úroku je v některých případech potřebné znát skutečné úroky účtované v daném čase (a místě) bankami. Česká národní banka neeviduje obvyklý úrok ve smyslu definic uváděných v obecně závazných právních předpisech. Výše obvyklého úroku je na posouzení soudu v konkrétní věci“. ČNB zveřejňuje na svých webových stránkách statistiky úrokových sazeb (ARAD – systém časových řad), poskytnutých bankami v ČR nefinančním podnikům a domácnostem. Tato sazba však může být zcela nevhodná. Jedná se totiž o statistiku úrokových sazeb z poskytnutých úvěrů podnikům, které prošly přísnými kritérii banky, jsou tedy značně bonitní, a úvěr získaly. V praxi však např. v rámci skupiny nebo ve vztahu společník a podnik, typicky spřízněné osoby, uzavírají smlouvy o úvěru právě z důvodu, že podnik není pro komerční banku dostatečně bonitní – je dlouhodobě ve ztrátě, je poměrně mladý a nemá dostatečnou finanční historii nebo se bance nelíbí podnikatelský záměr, podnik nemá čím ručit atd. Bonita takových společností je pohledem banky zcela odlišná od podniků, které úvěr získaly a jejichž statistiku ČNB zveřejňuje.

Již zmíněná bonita znamená schopnost a ochotu dlužníka dostát svým závazkům. Představuje ohodnocení kvality a rizik spojených s potenciálním dlužníkem. Komerční banky mají své bonitní modely, kterými vyhodnocují finanční rizika spojená s žadatelem o úvěr. Pro řadu malých a středních podniků je problematické až nemožné získat úvěr v bance vzhledem k jejich nízké bonitě. V takové situaci úspěšně využívají skupinového financování, kdy spřízněná osoba je ochotna podstoupit toto finanční riziko tam, kde komerční banka již ochotna není. V těchto případech je však třeba aplikovat vzhledem k nižší bonitě dlužníka vyšší úrokovou sazbu, která věřiteli kompenzuje zvýšené riziko.

Společnost Kreston A&CE Consulting, s.r.o. se zabývá stanovováním obvyklé úrokové sazby mezi spřízněnými osobami a ověřováním správnosti úrokových sazeb z již existujících platných úvěrových smluv. Posuzujeme a vyhodnocujeme bonitu dlužníka pro stanovení obvyklé úrokové sazby tak, že pro každého dlužníka stanovíme rating za použití metodiky renomované ratingové agentury Moody´s. V rámci této metodiky dále stanovíme příslušnou rizikovou prémii či celkovou výši úrokové sazby (s přihlédnutím k délce úvěru, zajištění, odvětví působnosti dlužníka atd.), která náleží věřiteli jakožto odměna v obvyklé výši.

Ing. Lubomír Šibor
Autor příspěvku