Fakta a mýty “pravdivosti” výnosového ocenění podniku

22. 09. 2016
Výnosové ocenění fungujícího podniku, stanovující tržní hodnotu jeho jmění, je v praxi rozšířeným fenoménem, jeho základy byly popsány v našem předchozím newsletteru, konkrétně v příspěvku “Stanovení hodnoty podniku v praxi”.

V jeho rámci byly uvedeny základní parametry tohoto typu ocenění, umožňující stanovit poměrně snadno určitý interval, v němž se správná, či pravdivá hodnota konkrétního podniku zřejmě pohybuje.

Byť výše uvedený orientační náhled na tržní hodnotu konkrétního subjektu poskytuje smysluplné informace, zdaleka nesplňuje potřebné ekonomické a legislativní nároky, kladené na ocenění podniku. Uspokojivé stanovení jeho tržní hodnoty, jež by bylo plně v souladu s aktuální odbornou literaturou, klade na postup ocenění i související podklady značně vyšší požadavky. V této fázi je nezbytné podotknout, že samotná existence konkrétního postupu pro výnosové ocenění  negarantuje jeho bezpodmínečné dodržování v praxi. Jelikož se jedná o postupy a opatření značně náročné na čas, data i know-how zhotovitele ocenění, jsou často neadekvátně zjednodušovány, což nevyhnutelně vede k ovlivnění hodnoty oceňovaného podniku. Výsledkem tohoto konání jsou následně Znalecké posudky stanovující různou hodnotu stejného podniku, přičemž tyto posudky jsou zpravidla různě náročné na zpracování, což se odrazí i v jejich ceně.

Zde je nutné podotknout, že samotný rozdíl ve výsledcích ocenění jednotlivých znalců nemusí být primárně způsoben nedůsledností či chybou a je zcela přirozený, neboť hodnota podniku není jeho objektivní vlastností a logicky se vyskytuje v určitém rozmezí. Co je však podstatným důsledkem různě kvalitně zpracovaných posudků je jejich vzájemná nesrovnatelnost. Srovnatelná a kvalitně provedená ocenění umožňují v detailu pojmenovat a diskutovat odlišné náhledy a parametry ocenění a mohou tak vést k uspokojivým závěrům a plnému porozumění závěrů. Oproti tomu zjednodušená ocenění jen obtížně mohou vést k rozumnému konsensu, neboť nedisponují srovnatelnými údaji či postupy a v neposlední řadě ani nemohou eliminovat potenciální chybu spočívající v omezeném či žádném zkoumání některých zásadních vstupů pro ocenění.

Kromě precizně provedených znaleckých posudků, s postupy plně v souladu s aktuální českou i zahraniční odbornou literaturou, založených na veřejně i neveřejně dostupných tržních datech, tak existují i výnosová ocenění podniku, jež pracují se značně omezenou bází dat týkající podniku i odvětví, přičemž pracují prakticky bez znalosti tržních dat konkurence. Jsou-li z těchto “rychloocenění” vyvozeny ekonomické závěry ovlivňující existenci konkrétního podniku, existuje značné riziko negativních ekonomických důsledků, plynoucích z těchto nesprávně provedených ocenění. Příkladem z praxe budiž nesprávně, resp. nepravdivě stanovená tržní hodnota podniku při procesu navazujícího stanovení výše přiměřeného vypořádání menšinových akcionářů.

V návaznosti na předchozí je tedy třeba zodpovědět otázku, jaké parametry by mělo výnosové ocenění podniku splňovat, aby bylo možné výslednou tržní hodnotu označit za správnou resp. pravdivou? Hned úvodem nutno podotknout, že z hlediska metodiky ocenění, byť jakkoliv precizně provedené, není možné žádné ocenění označit za jediné správné a pravdivé, jak již bylo výše uvedeno, ale precizní ocenění lze vždy prohlásit za podložené a přezkoumatelné. Stávající aktuální metodika do jisté míry umožňuje volbu vstupních parametrů, nicméně rovněž doporučuje použití takových vstupních parametrů, jež vygenerují tzv. objektivizovanou výši tržního ocenění, jež by bylo možné označit za vyvážené a založené na exaktních datech a výpočtech, s minimem subjektivních odhadů. Takto koncipované výnosové ocenění obsahuje nezbytné základy pro stanovení tržní hodnoty podniku. Otázka vyváženosti a objektivizace výnosového ocenění je dále rozvedena v souvislosti se dvěma základními parametry výnosového ocenění podniku – finančním plánem a kalkulací diskontu, resp. miry rizika naplnění daného plánu.

Finanční plán podniku pro účely ocenění by měl být založen na jeho aktuálním potenciálu, převedeném do podoby finančních výkazů (zejména VZZ), přičemž z dlouhodobého hlediska by měl plán zohledňovat stávající potenciál odvětví, resp.stávající potenciál  uskupení konkurence, působící na stejném trhu. Odhad potenciálu příslušného trhu lze provést po pečlivé analýze a s využitím dat finančních databází (např. AMADEUS), jež disponují potřebnými informacemi. K nesprávnému, resp. nepravdivému ocenění bezpochyby vede konstrukce finančního plánu, nerespektujícího z dlouhodobého hlediska potenciál společnosti, daný parametry trhu, na němž oceňovaná společnost působí a rovněž lze za nesprávný označit postup založený na subjektivním odhadu potenciálu trhu, provedený zhotovitelem ocenění. Takto odhadnutá, řádně nezdokumentovaná část postupu bude pravděpodobně ohniskem budoucích “třecích ploch” při obhajobě daného ocenění. Naopak kalkulace potenciálu oceňované společnosti i odvětví z dat finanční databáze zahrnujícící dostupná ekonomická data jednotlivých evropských regionů (např. databáze AMADEUS), je v tomto ohledu nezbytným předpokladem správnosti postupu. 

Riziko v podobě diskontu použitého v rámci výnosového ocenění, zobrazující pravděpodobnost nenaplnění finančního plánu, je třeba kalkulovat s pomocí aktuální české i zahraniční odborné literatury. Využití výhradně české odborné literatury, jež řešení řady otázek nabízí ve více alternativách,  přičemž konečné rozhodnutí ponechává na zhotoviteli ocenění, není při požadavku správnosti a pravdivosti výsledku ocenění plně dostačující. Abychom se přiblížili, resp. naplnili tyto požadované principy, je třeba rozšířit informační základnu pro kalkulaci diskontu o zahraniční odbornou literaturu, z níž česká literatura vychází.  Bude-li kalkulace diskontu pro výnosové ocenění provedena výhradně z českých publikací, velmi pravděpodobně bude část postupu provedena subjektivním odhadem, což devalvuje výsledné ocenění. Naopak bude-li kalkulace diskontu založena nejen na českých, ale i zahraničních publikacích, jež se danou problematikou dlouhodobě zabývají a poskytují v jednotlivých oblastech konečná a zdůvodněná řešení (např. lit. Ibbotson Associates, Duff&Phelps atd.), bude s velkou pravděpodobností naplněn i požadavek na objektivizovanost, správnost i pravdivost ocenění.         

Jak tedy rozeznat “správné” a “pravdivé” výnosové ocenění podniku?

Z pohledu metodiky a vstupních dat je nezbytné, aby finanční plán použitý pro výnosové ocenění podniku vycházel nejen z aktuálního výhledu jeho managementu, ale navíc aby v dlouhodobém horizontu korespondoval s aktuálním potenciálem daného odvětví a svým vývojem k této bariéře limitních možností konvergoval.

Rovněž z pohledu stanovení rizika realizace výše uvedeného finančního výhledu je nezbytné ukotvit kalkulaci diskontu na veškerých dostupných datech a postupech, jež stávající metodika nabízí. Jelikož se jedná o značně významný parametr výnosového ocenění, nepovažujeme za možné jeho výši, případně výši některé z jeho částí, stanovit subjektivním odhadem nepodloženým exaktními výpočty, vycházejícími z praxe rozvinutých evropských či světových ekonomik.

Celkový proces výnosového ocenění podniku lze považovat za natolik sofistikovaný, že jej není možné zvládnout pouze jednotlivcem. Vzhledem k náročnosti jednotlivých částí tohoto typu ocenění je třeba provést diskuzi nad přístupem řešení jeho jednotlivých částí v širším spektru kvalifikovaných odborníků a s využitím možností, jež poskytuje aktuální literatura i dostupné finanční databáze mapující vývoj, možnosti i potenciál relevantního odvětví. Společnost Kreston A&CE Consulting, s.r.o. těmito zdroji dlouhodobě disponuje a je tudíž plně kompetentní v oblasti oceňování podniků výnosovou metodou.

Rostislav Čada
Autor článku:


Použitelnost dokumentu

Veškeré informace uvedené v daňovém newsletteru mají pouze informativní a obecný charakter a nenahrazují odborné poradenství. Z tohoto důvodu nemůžeme převzít jakoukoli odpovědnost za jejich použití.

Ačkoli je při přípravě newsletteru věnována maximální péče, není možno vyloučit veškeré případné chyby, nepřesnosti a platnost poskytnutých informací. Další informace, upřesnění a konkrétní možnosti aplikace dané informace ve Vaší společnosti je nutno konzultovat individuálně s příslušnými poradci.